Yeegonei

Třetí kniha – Pád do temnot

Na neutrálním území planety Země se střetávají plány Gerdánců a plány Össeanů. A ti, kteří se ocitají v jejich soukolí, mají jen omezené šance dočkat se klidného stáří.

Yeegonei Zii – Gerdánka, podnikatelka, majitelka luxusního salónu Yeegonei – přejížděla dlaní po tmavém sametu... po okázalé, až přepjatě slavnostní látce na oblek. Tohle může být to pravé. Perfektní materiál. Z toho se dá ušít reprezentativní společenský oděv v gerdánském stylu... pokud ovšem její chlebodárce dneska přišel pro šaty.

Pokud. Stála tam s 3D skicákem v podpaží a úsměvem na tváři, ochota sama, a čekala na náznak. Možná. Ale nejspíš ne. Pracovala pro Beerilu Angea už dva roky. Kde jinde než u ní by si taky měl nechat šít gerdánský velvyslanec? Jenže nikdy nevěděla předem, která z jeho návštěv bude ta podstatná.

Těšila se na nové úkoly. Pokaždé doufala, že už ten další ji dostane z pasti.

Jenže dnes se k tomu mísil strach.

Nadechla se. Zjistit jeho úmysly mohla snadno. Usmála se víc a mrkla na něj. "Tohle všechno je moc usedlé. Co takhle trochu se odvázat? A zkusit třeba azurovou modř?" Rozhodila rukama. "Rozumíte, Vaše Excelence – dálka, moře, romantika... jako v té básni: v hlubokém nebi, kde touhy naše dlí–" Modrá se k němu nehodila, a azurová už vůbec ne. Ve skutečnosti Yeegonei hádala oranžovou. Oranžová s přesahy k rudé: agresivní, ďábelsky silná barva... jak už to tak bývá, pro osazenstvo jeho bezprostředního okolí pěkně nesnesitelná. Jenže co na tom sejde. On si stejně vybere šedou látku s decentními proužky... tedy pokud si tu vážně něco vybírá.

Beerilu Ange taky nasadil úsměv. "Asi vás zklamu, slečno Yeegonei. Já na básničky moc nejsem. Pamatuju si ze školy akorát takové to – vzhůru do boje, všechny šiky vpřed! To jsme pořád dokola přednášeli na besídkách." Zasmál se a mávl rukou. "Modré bych se radši vyhnul. Co spíš něco dohněda?"

Heslo – a odpověď. Yeegonei přikývla. "Jak si přejete. Další látky mám dole ve skladu, jestli se chcete podívat."

Opustili nablýskaný interiér obchodu. Vedla ho přes kancelář s dvojími magnetickými závěsy, které by dokázaly zachytit a neutralizovat případné mikroskopické kamery, a pak po schodišti do chodby v suterénu; ale místo skladu otevřela kumbál s termojaderným kotlem, za kterým byla falešná stěna a další místnost. Ta byla obložená levným plastem, zakrývajícím šíleně drahou kapilární živnou stěnu s myceliem. Role s látkami tu nebyly žádné. Koneckonců, nebylo tu vůbec nic kromě dvou starých židlí a terminálu. Yeegonei nechala velvyslance, aby prošel dovnitř jako první. Napadlo ji, že by mohla přibouchnout dveře, zamknout ho tady a ještě utéct. Jenže kam utíkat? A co by z toho vyvodili?! Protáhla se za ním a zavřela.

Už stihl zapnout skener. Obcházel stěny a kontroloval spoje.

Založila si ruce. Netopilo se tu a její široké krajkové rukávy vůbec nehřály. Cítila, jak se uvnitř třese; jen silou vůle se bránila tomu, aby jí drkotaly zuby. Ale nešlo jen o zdejší chlad.

Myslela na Fomalhiwana.

Supervizorova návštěva jistě souvisí s její poslední zprávou. Věnovala jí obvyklou péči a žádných metodických chyb se nedopustila; ale přesto – vzhledem k okolnostem – informace nebyly úplné. Docházelo jí docela dobře, že se to může obrátit proti ní. Jim taky musí být jasné, že Fomalhiwan ze mě mohl vytáhnout kdovíco. A že se může vrátit a vysát i zbytek, běželo jí hlavou. Plány GASA už u mě nejsou v bezpečí. Kdy si to Beerilu Ange uvědomí?

Může ho napadnout, že nejlepší způsob utajení bude... vyřadit moje myšlenky z provozu.

"V pořádku," řekl v tu chvíli. "Ale koncentrace spór je dost vysoká. Je tu dokonce yantrün." Jeho oči si ji bez úsměvu měřily.

"Jistě," opáčila. "Nemám certifikovanou sadbu. Teď, když össenský velekněz zakázal vývoz, v místních pěstírnách všude najeli na Pětici. Genetický drift je šílený. Odebírají to z vlastních tkání a běžně mají shodu s originálem sotva pár procent. Čili samozřejmě nezvládají kontaminaci. Čisté kmeny složitějších konstruktů se teď vůbec nedají sehnat. Musím trochu improvizovat. Když nebudu riskovat tohle, riskuju únik dat."

Uchechtl se. "No dobře." Sáhl do vnitřní kapsy saka. Yeegonei zatrnulo; jenže místo zbraně vytáhl jenom sprej a stříkl si pod víčka. Gestem jí taky nabídl. Když zavrtěla hlavou, pokrčil rameny, hodil siel zpátky do kapsy a bez vyzvání se posadil. "Koneckonců, ty jsi myceliální inženýrka – nebo jsi aspoň bývala, než ses dala na šití. Čili budu předpokládat, že víš, co děláš," dopověděl, "a bezmezně ti věřit." Na okamžik zavřel slzející oči. Rukou si stínil obličej před ostrým světlem zářivky.

Dá se mi věřit? říkala si Yeegonei. Vím, co dělám?

Ta otázka s ní byla už pěkně dlouho. Odpovědi – střídavé.

Vlastně zdaleka nejspíš věděla, co nedělá: nedělá svoji profesi, protože tady na Zemi by ji Össeané nenechali; čili se není co divit, že se, jak právě konstatoval pan tajný agent, dala na šití. V duchu se ušklíbla. Dala se na šití. Najala nejlepší lidi, nakoupila nejlepší materiál. Ano, vrací se to... ale všechny ty podnikatelské úvěry, které si vzala, musí splácet o dost rychlejším tempem. Ona potřebuje GASA jistě víc než GASA ji. Přitáhla si druhou židli a usadila se naproti supervizorovi.

"Takže k věci," navázal Beerilu Ange. "Viděl jsem tvoje hlášení. Samozřejmě litujeme, že neexistuje přímý záznam Fomalhiwanovy návštěvy, ale jsem ochoten uznat, že jsi s tím nemohla nic dělat. Kamery jsme přezkoumali a skutečně je někdo zničil psychotronickým zásahem. Zároveň k podobným jevům došlo i na jiných místech, kde byl Fomalhiwan přítomen."

"Je opatrný," souhlasila Yeegonei.

"Ve zprávě se také zmiňuješ o tom, že jsi nedokázala postřehnout jeho auru."

"Myslím, že i to je důsledek té opatrnosti," mínila. "Nemám žádné silové psychotronické schopnosti, jenom receptivní; ale při práci je hodně využívám. Zákazníkům vždycky vybírám látky takhle. I když skutečný mechanismus neznají, zpětně dokážou ocenit, že jim odstín sedne. Jenže Fomalhiwan si všechny mimosmyslové projevy hlídá. Dokáže svou auru schovat tak dobře, že se nedá poznat nic." Zavrtěla hlavou. "Ne že by si najednou vzpomněl a honem začal něco zakrývat. On to dělá úplně automaticky. Musí to mít z výcviku tak zažité, že nad tím vůbec nepřemýšlí. Udržuje bariéru pořád."

"Ovšem Hildebrandt jeho barvy viděl."

"Hildebrandt..." Yeegonei zaváhala. "Bylo to zvláštní. Znám Lucase Hildebrandta Aniemi několik let a nikdy mi nepřipadal jako gleewarin – ale jak uvádím ve zprávě, nakonec tu látku vybral on. Fomalhiwan ho o to výslovně požádal. Dokázala jsem poznat, že Hildebrandt odhadl Fomalhiwanovy barvy správně, ale sama jsem je ani potom nebyla schopná vidět přímo. Fomalhiwan mu rozhodně nic neusnadňoval."

Beerilu Ange přikývl. "To souhlasí. Pozorovali jsme něco podobného i v jiných situacích. Fomalhiwan to udělal záměrně. Chtěl si Hildebrandta vyzkoušet." Vstal a začal přecházet sem tam po místnosti. "K něčemu ho potřebuje. Má kolem sebe různé lidi, dokonce lidi se zjevným psychotronickým talentem, kteří by mu byli oddaní mnohem víc; ale rozhodl se pro něho. Předpokládáme, že ho chce využít pro nějaké svoje cíle."

"A ty cíle jsou jaké?"

"Kdyby nám je přednesl jako multimediální prezentaci, hned by bylo všechno jasnější," uchechtl se Beerilu Ange. "Ale bohužel se neobtěžoval. Máme jenom psychogram a matematický model, vycházející z antropologických rovnic... a známe některé další okolnosti." Opřel se o svou uprázdněnou židli a nakrátko se odmlčel. Bezděky ztišil hlas. "Představ si hypotetickou situaci, Yeegonei. Existuje jistý Zadavatel – blíže neurčená entita mimo náš civilizační okruh. Zadavatel vznese požadavek, který nelze odmítnout. Prezentuje to jako obchod. Nabídne odměnu. Oznámí, co máme udělat – kdy, jak a kde –, a protože panují opodstatněné obavy z možných sankcí, je mu vyhověno. Ale jsou tu náznaky, že Zadavatel i tak nejedná na rovinu. Naoko poslal člověka, který se tu má o jeho záležitosti postarat. Jenže bohužel máme důvody předpokládat, že ve skutečnosti se snaží zajistit si do lidského světa přístup, který bude na nás nezávislý – tím, že si tady na Zemi najde prostředníka."

Yeegonei na něj zírala.

"Ty jsi myceliální inženýrka," dodal Beerilu Ange. "Víš, jak funguje Pětice. Össenské drogy dokážou lidskou mysl upravit určitým způsobem. A pak ji může použít někdo zvenčí. Může to být össenská Církev, mohou to být Lodě... a nebo třeba On."

Yeegonei se rozechvěle nadechla. "Snažíte se naznačit, že... že Aš~šád z Fomalhiwy si tu vybírá někoho–"

"Koho Mu předhodí," dopověděl Beerilu Ange. "Ano. Přesně to chci říct."